rychlé menu: Alžír | Tipasa | Touggourt | Laíd | El Oued | Ouargla | Ghardaia a Beni Izguen | Sebseb | Batna | Timgad | Constantine |

Constantine

Z Batny jsme jeli rovnou do Constantine. Města vybudovaného na skalách rozdělených hlubokou roklí, pod níž teče potok Romel. Constantine má kolem milionu obyvatel a po Alžíru a Oranu je třetím největším městem Alžírska. Město je vybudováno v nadmořské výšce 640 m a jednou z hlavních dominant je most Sidi M'Cid spojující obě části města. Rovněž zde najdete univerzitu a řadu vysokoškolských kolejí a internátů.

    

Město je velmi hezké a je zde razantně vidět evropský vliv. Ženy nezahalené, moderně oblečené, tradiční velkoměstský shon na každém kroku. Jako hlavní dominanty tohoto města bych označil bezesporu mosty, které jsou položeny nad roklí a mešitu Emir Abdulkader. Krásnou bílou stavbu s velkým prostranstvím před mešitou.

    

Jestli v tomto městě někdy budete pobývat, nezapomeňte ochutnat zdejší specialitu, polévku z hamusu. Je to moc chutné a navíc syté, ostatně jako všechno arabské jídlo. Pokud přidáte trochu herisy, paráda:-).

Nesmíte také zapomenout na procházku kasbou nebo jízdu moderní lanovkou. V Constantine je toho hodně k vidění, ale protože jsme zde byli jen dva dny, nebylo možné navštívit vše.

    

Po pobytu v Constantine jsme se již vydali, rovněž autem, do hlavního města. Kilometrově to vycházelo na cca 440 km, ale celkem jsme to jeli 10,5 hodiny a na to, že s námi cestoval náš 15. měsíční syn to byl výkon. Cesta byla velmi špatná, rozbité horské silničky, místy dálnice a hustý déšť. Cesty na severu se obecně nemohou srovnávat kvalitou s jižanskými, které, jak jsem psal, jsou opravdu skvělé.

V Alžíru jsme opět byli asi tři dny a pak, po třech týdnech zpět do reality po trase Alžír – Frankfurt – Katowice – Ostrava .

Na závěr bych chtěl říci, že Alžírsko je nesmírně zajímavou a krásnou zemí, člověk zde musí přehlížet některé nedostatky jako nepořádek na ulicích i po okolí, což asi patří k těmto národům, ale celkově je to moc hezká a bohatá země se srdečnými obyvateli, kteří se rádi rozdělí o vše, co mají. Lidé jsou zde, řekl bych, spokojenější než u nás, nikam nespěchají a za ničím se neženou. V Alžirsku je bezpečno (i když na severu to ještě není zcela ideální), terorismus zde již prakticky není a to díky pravidelným silničním hlídkám, policii a vojenské policii na každém kroku. Ve městech je plno retardérů, které brání nejenom rychlé jízdě, ale i úniku teroristů.

Celkově jsme procestovali autem i s 15. měsíčním synem kolem 3000 km, takže jsme viděli opravdu kus země, ale stále toho ještě hodně k poznávání zbývá. Takže snad příští rok bude nový report:-).

Partneři: