rychlé menu: Alžír | Tipasa | Touggourt | Laíd | El Oued | Ouargla | Ghardaia a Beni Izguen | Sebseb | Batna | Timgad | Constantine |

Nyní zpět k cestě na jih

V hlavním městě jsme u rodiny pobyli asi dva dny a poté jsme se vydali autem směr Touggourt. Během této cesty byly krásně vidět proměny přírody, kdy jak jsem psal, na severu úrodná půda plná polí a zeleně a čím více do vnitrozemí se krajina postupně měnila přes něco jako bush (kamenitá půda s křovím) až po Saharu.

    
    
    

Cestou do pouštní oázy jsme se stavili na naprosto skvělých beraních játrech na grilu, to prostě musíte vyzkoušet. Těsně před příjezdem do Touggourtu nám přes cestu přešlo malé stádo velbloudů, což pro mě, jako pro Evropana byl velký zážitek. V okolí Touggourtu není o setkání s pravou pouští nouze a palmové háje jsou zde zcela běžné.

Touggourt

Touggourt je malé pouštní město, má sice okolo 40.000 obyvatel, ale jinak rozlohou je malé a řekl bych, že velmi tradiční. Příjezd do centra Touggourtu lemují po obou stranách palmové háje. Život zde je klidný, nikdo nikam nespěchá, což je velmi příjemné. Co mě velmi mile překvapilo, byla opravdová a srdečná pohostinnost místních lidí a rodiny, u které jsme byli. Alžířané jsou vynikající hostitelé a ženy výborné kuchařky. Z tamní kuchyně nebylo nic, co by nebylo chutné, vše skvěle připraveno, maso hutné a měkké, couscous výborný, všeobecně jedí hodně těstovin, ale v jiné podobě, než jak je známe my. Těstoviny jsou spíše podobné právě couscousu, než nám známým italským druhům.

V tomto malém pouštním městě je hned několik zajímavostí. V samotném centru Touggourtu najdete pomník na památku první výpravy po Africe na trase Touggourt – Timbuktu, automobily. Asi nejvýznamnější osobou, která se zúčastnila této expedice byl André Citroën, zakladatel automobilky Citroën.

    
    
    
    

Nedaleko od tohoto místa se nachází starý hřbitov králů, kteří sem přišli v dávných dobách a usadili se zde. V samotném centru městečka najdete také vyhlášenou školu ručního vyšívání. Škola je umístěna v hezké budově s dvorem a bohatou zelení. Lze zde také zakoupit všemožné ručně vyšívané šály, ponča, ubrusy, aj. krásné a kvalitní věci. Místní říkají, že když saudsko-arabský král viděl kvalitu a pestrost těchto výrobků, koupil veškeré zboží a chtěl pracovnice této školy převést do své země, aby pro něj pracovaly. Tradice však zůstala v Touggourtu a věhlas této dílny je znát skutečně po celé zemi, v celé zemi je totiž možné koupit výrobky právě odsud.

Nedaleko Toggourtu se také nachází věhlasná škola koránu a sídlo hnutí ZAOUIA. Jedná se o islámské hnutí, které se snaží pomáhat chudým, vyučuje Islám (ale nejsem si zcela jist, zda stejný, který se káže v celé zemi). Dokonce je zde celé jejich městečko s vlastní mešitou, která se nachází na krásném malém a velmi romantickém náměstíčku, kde na jednom z jeho boků jsou hrobky s ostatky zakladatelů tohoto spolku. Do hrobek je vidět z venku, takže si interiér můžete v klidu prohlédnout.

Touggourt má samozřejmě také své letiště, které je vytíženo především nebo jen vnitrostátními linkami. Pokud tedy budete chtít toto město navštívit a nechcete jet z hlavního města autem, můžete letět z letiště Houari Boumedine Alger cca za 4000 dinárů (cca 1100 Kč, 700 km).

Eid al-Adha

V Touggourtu jsme měli také možnost prožít v příjemném rodinném prostředí svátek zvaný Eid al-Adha [laíd], největší muslimský svátek. O tomto svátku muslimové na celém světe obětují berana nebo ovci, kdy třetinu masa si nechají, třetinu dají rodině, která nemá prostředky na pořízení vlastního berana a poslední třetinu rozdají chudým. Pro představu, cena berada se pohybuje okolo 26.000 dinárů, ovci pořídíte o něco levněji. Průměrný reálný plat v Alžírsku je na hranici 25.000 dinárů.

Našeho berana jsme přivezli v kufru auta, s váhou cca 30 kg to byl pěkný kousek. Ráno na laíd jsme čekali na řezníka, který zabíjel u sousedů. Když na nás přišla řada, vše probíhalo velmi rychle, rád bych tady popsal celý postup, protože byl pro mě zajímavý, ale raději kvůli slabším povahám popis vynechám nebo nechám na vyžádání:-).

    

Po rozporcování se nechala z berana odkapat krev (muslimové totiž jedí jen maso, které je zcela bez krve, říká se tomu halal). A začalo se grilovat, něco ve stylu našeho ražniči. Beraní játra s kousky masa, mimochodem beraní játra jsou exkluzivní, vůbec z nich není cítit takováta pachuť jako z drůběžích jater.

Laidb je svátek setkávání se s rodinou, takže po grilováním v úzkém kruhu nejbližší rodiny, odcházejí muži do mešity a poté začíná návštěvní maraton, kdy se navštěvuje celá rodina, která je v arabském světe skutečně veliká. Svátek je to velmi pěkný, ale nejde pro přirovnání srovnat s žádným našim svátkem.

Partneři: